|
|
Analýza DNA v rodokmenových studiích a při určování vzdálenější genetické příbuznosti
Červená, Tereza ; Šimková, Halina (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
ČJ Práce se věnuje možnostem a problematice DNA analýzy při jejím využití v rodokmenových studiích a při určování vzdálenější genetické příbuznosti osob. Představuje přehled využitelných DNA markerů se zaměřením na propojení autozomálních a liniových markerů - mtDNA a Y-STR; charakterizuje typické vzorce předávání jednotlivých typů markerů a vysvětluje základní principy interpretace jejich analýzy. Práce se dále věnuje softwarům využívaným při statistických výpočtech a v závěrečné části jsou obsaženy kazuistiky; konkrétní příklady využití DNA analýzy pro účely rodokmenových studií a genetické příbuznosti osob. Klíčová slova DNA analýza, genealogie, rodokmenová studie, STR, SNP, DNA marker
|
|
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující obsah škrobu v hlízách bramboru
Malá, Lucie ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Tato literární rešerše se týká škrobu přítomného v hlízách bramboru a genetických i negenetických faktorů, které mají vliv na jeho obsah. Z počátku práce je pozornost věnována bramborám jako takovým, a to především jejich obecné charakteristice. Nutno zmínit také obsah látek v hlízách a jejich vliv na lidské zdraví. Dále je práce soustředěna na hlavní téma, a to škrob přítomný v hlízách bramboru. Škrob má značný význam pro celé národní hospodářství, v současné době se používá nejen ve škrobárenském průmyslu, ale má stále větší uplatnění i v ostatních průmyslových odvětvích, jako je například papírenský a textilní průmysl. Škrob je složen ze dvou důležitých polysacharidů, amylosy a amylopektinu, které jsou v práci podrobně popsány. Existují faktory, které mohou obsah škrobu v hlízách bramboru ovlivňovat, jedná se o faktory genetické i environmentální. Důležitá je biosyntéza škrobu, která je závislá hned na několika enzymech, které spouštějí jeho metabolickou dráhu. Jedná se o pyrofosforylasu, syntázu škrobu (SS), enzymy větveného škrobu (SBEs) a enzymy nevětveného škrobu (DBEs). Důležitou roli zde hraje syntáza škrobu, zejména její izoforma GBSS (granule bound starch synthase), pomocí které je syntetizována amylosa. Amylopektin je syntetizován komplexem enzymů SSI, SSII, SSIII, SSIV. Manipulací s jednotlivými geny cukerného metabolismu lze ovlivnit tvorbu a složení škrobu v jakékoliv odrůdě bramboru. Tato manipulace se nazývá transgenóze a jejím cílem je vznik nových genotypů bramboru. Lze produkovat škrob brambor s vysokým obsahem amylosy pomocí inhibice enzymů SBE A a SBE B. O škrob s vysokým obsahem amylosy je velký zájem ze strany průmyslu, jelikož takový škrob má jedinečné funkční vlastnosti. Nutno zmínit DNA markery, které v souvislosti se šlechtěním brambor nabízí nové příležitosti pro selekci genotypů brambor. S DNA markery souvisí MAS analýza a s ní spojená metoda PCR metoda polymerázové řetězové reakce. Důležitá je také metoda QTL. Environmentálními faktory, které ovlivňují obsah škrobu v bramborách, a které jsou v práci zmíněny, jsou sucho, světlo, mráz. Nutno také podotknout, že i posklizňový stres má negativní vliv na obsah škrobu v hlízách bramboru. Environmentální stres velmi mění a ovlivňuje výnos škrobu.
|
host ::
RSS.